Vánoční tradice v naší rodině
Úvaha
Lucie Krchňavá
30.11. Advent
4.12. Barbora
5.12. Předvečer svatého Mikuláše
24.12. Štědrý den
30.11. Advent
Svátkem svatého Ondřeje začíná advent. Advent (z latinského advenire neboli „přicházet“) je oslavou narození Mesiáše. Symbolem pro tento čas se stává adventní věnec, skládající se ze čtyř svíček představujících světlo. Každou neděli se zapaluje o svíci více, světlo tedy narůstá.
Ani u nás nemůže adventní věnec chybět. Skládá se z kroužku zhotoveného ze zelených větviček ozdobených slaměnými kytičkami a košíčky, červenými mašlemi, usušenými kolečky pomeranče a kousky skořice. Nejdůležitější jsou samozřejmě čtyři červené svíce. Celá rodina se pochopitelně těší na Štědrý den, až vzplanou všechny svíce najednou.
Typické pro dobu adventu:
Úklid bytu - luxování a čištění koberců, utírání prachu a omývání všeho možného, nejčastěji skleniček z vitrín.
Vánoční výzdoba bytu - na dominantní místo se už od nepaměti staví vánoční betlém. Naše rodina vlastní dva, jeden papírový a druhý keramický figurkový. Do oken vylepujeme různé vánoční motivy, nejčastěji andílky.
Pečení cukroví - rok od roku tato tradice upadá, z nedostatku času a ze strachu z tloustnutí. Proto jsme náš vánoční sortiment omezili na perníčky, kokosové rohlíčky a to, čím nás obdaruje babička. Jakožto důchodkyně má času na pečení dost.
Nákup vánočních dárků - každý z naší rodiny nakupuje podle svých finančních možností a podle toho, co si myslí, že ten dotyčný potřebuje.
4.12. Barbora
Tato tradice je známá pod pojmem tzv. barborky. V tento den přinese vždy taťka odněkud uříznuté větvičky z třešně nebo zlatice. Doma dáme větvičky do vázy a ozdobíme je papírovými nebo látkovými ozdobami. Větvičky by měly do Štědrého dne rozkvést, což by znamenalo, že se se sestrou v příštím roce vdáme.
5.12. Předvečer svatého Mikuláše
Tuto tradici naši rodiče dodržovali dříve, když jsme byly se sestrou menší. Pokud jsme byly celý rok relativně hodné, obdaroval nás Mikuláš dárečky - ovocem a sladkostmi. Pokud jsme přes rok hodně zlobily, přišel nás postrašit čert a donesl nám brambory a uhlí a musely jsme se sestrou slíbit, že se v příštím roce polepšíme.
Moje sestra po mém otci převzala štafetu a každý rok se svými kamarádkami chodí obdarovávat či strašit jiné menší děti. Já jsem tuto tradici nikdy neměla příliš v lásce, proto k ní ani v této době netíhnu. Radši zůstávám doma a pozoruju z balkónu skupinky převlečených dětí či dospělých.
24.12. Štědrý den
V tento den se v naší rodině udržuje nejvíce zvyků. V noci z 23.12. na 24.12. nám taťka dává k posteli ořech, to proto, aby odháněl zlé duchy a nemoce. Ráno musíme ořech sníst, protože je v něm nashromážděna síla.
Na Štědrý den je zvykem se celý den postít, ale u nás se dodržuje jen to, že se celý den nesmí jíst maso, kromě ryby. K obědu se u nás poměrně často vaří čočka, to aby v příštím roce bylo dost peněz.
Dopoledne strojíme se sestrou stromeček. Naše rodina upřednostňuje živý stromeček, protože krásně voní a po skončení Vánoc jej taťka nařeže do krabice a odvážíme si ho na chalupu, kde ho v kamnech spálíme, takže vůni Vánoc si připomeneme ještě jednou. Z důvodu opadávání jehličí volíme nejméně náročnou variantu, a to borovici. Letos u nás nastane změna, taťka nám sehnal stříbrný smrček. Já jsem odpůrcem skleněných ozdob, které sestra zbožňuje, takže po menší hádce musíme dojít ke kompromisu. Na špičku stromku upevníme betlémskou hvězdu.
Hned ze začátku se na stromek musí také připevnit barevné žárovičky. Celý stromeček ozdobíme papírovými, dřevěnými, látkovými a pro sestru pár skleněnými ozdobami. Od betlémské hvězdy spustíme papírové barevné řetězy.
Ke stolu zasedáme zhruba kolem šesté hodiny večerní. (Podle tradic by se mělo ke stolu zasedat s první vyšlou hvězdou na obloze.) Stůl musí být pokryt vánočním ubrusem a nohy stolu ovážeme stužkou nebo provázkem, to aby nás v příštím roce neokradli zloději. Na stůl připravíme vše, abychom nemuseli při večeři vstávat , neboť platí pověra, že ten, kdo vstane od stolu předčasně, do roka zemře. Pod přichystané talíře dáme rybí šupinu a minci, aby se nás v příštím roce držely peníze. V minulosti platil zvyk připravit na stůl sudý počet talířů. Lichý počet přinášel neštěstí. Máme výhodu, jsme totiž čtyři. Doprostřed stolu postavíme zapálenou svíčku (kvůli atmosféře) a vánoční hvězdu (což je červeno-zelená květina). Na stole nesmí chybět cukroví, ovoce, hlavně ořechy a jablka a mísa s vodou, ve které plují lodičky z ořechových skořápek.
Před večeří taťka pronese slavnostní proslov, po kterém se pustíme do jídla, tradičně je to rybí polévka, smažený kapr a bramborový salát.
Po večeři pouštíme lodičky (do skořápky od vlašského ořechu připevníme svíčku) a podle jejich plavby či potopení a dlouhého/krátkého hoření svíčky se dozvídáme, kdo z nás v příštím roce bude cestovat, popřípadě kdo z nás bude mít dlouhý a spokojený život. Poté rozlouskneme pár ořechů a podle jejich jader odhadujeme, zda budeme v příštím roce zdraví či nemocní. Stejnou informaci nám podává i rozkrojené jablko. Objeví-li se po rozkrojení hvězdička, znamená to zdraví. Horší je, objeví-li se křížek, poté se dá usuzovat nemoc nebo dokonce i smrt.
Posledním zvykem, který provedeme předtím než jdeme k vánočnímu stromečku, je házení střevícem. Vezmeme bačkoru a hodíme ji přes hlavu za sebe. Pokud špička míří ke dveřím, do roka se vdáme nebo odejdeme z domu. Jestliže špička míří směrem do místnosti, ještě rok zůstaneme doma.
Hurá, konečně jdeme ke stromečku. Pustíme si koledy a začneme si rozdělovat dárky, které nám nadělil Ježíšek. Projevíme radost a nadšení a odebereme se k televizi.
Poslední novodobou tradicí se stal noční pochod na Pernštýnské náměstí, kde si zpravidla v mrazu vyslechneme Rybovu Českou mši vánoční.
Děkuji vám za pozornost.